O Keltech úplně jinak

Vznik a vývoj Keltů v Evropě je obestřen tajemstvím, jelikož jejich dávnou historii psala elita 1.tisíciletí a tuto psali tak jak se jim hodilo. 

Keltové jsou jedním z nejtajemnějších evropských národů. Dodnes je jejich existence, původ i vlastní historie obestřena mnoha záhadami, ale také omyly, předsudky a úmyslně překroucenými fakty. Keltové obývali prakticky téměř celý evropský kontinent, stáli u zrodu mnoha jeho národů a ovlivnili tak nesmazatelně jejich kulturu. Keltové nejsou tajemní jen pro nás. Tajemní se zdáli i svým současníkům, zejména Římanům, kteří občas nerozuměli jejich abstraktnímu vyjadřování. Nechápali původ zvláštní hrdosti, cti a odvahy Keltů, kteří se od nich tolik odlišovali nejen svojí povahou a vystupování m, ale i pojetím okolního světa a jeho vnímáním.

Koncem 19. století dochází k oblibě keltské hudby, zvyků, historie a vůbec obliba všeho Keltského nesmírně vzrůstá - a to nejenom na evropském kontinentu, kde byli Keltové doma, nýbrž po celém světě. Motiv především asi spočívá v propojení jejich kultury s přírodou, jejími zákonitostmi a cykly. Je zajímavé sledovat, jak si lidé ve Spojených státech či Austrálii najednou "Vzpomínají" na svůj Irský nebo Skotský původ a hlásí se k potomkům tohoto národa. To obyvatelé Irska, Skotska, Bretoňska či ostrova Man o svém původu pochybovat nemusejí. Keltská kultura u nich totiž "Přežila". Její vývoj zůsta l nepře rušen a proto zvyky a kulturu z těchto zemí nadále považujeme za Keltské. Dokonce i Křesťanství se zde vyvinulo ve zvláštní odnož a přizpůsobilo své učení místnímu, Keltskému vlivu. Jak jsou na tom ale ostatní národy? A odkud se vlastně ti Keltové vzali? Odkdy jsou Keltové Kelty, kdy se asi narodil první Kelt? První písemné zprávy o Keltech máme od antických autorů. Pocházejí z 5. a 6. století před naším letopočtem, kdy se středomořské národy poprvé s Kelty setkali. Znamená to, že tehdy již zde Keltové byli, měli svou typickou kulturu i jméno. To, že si říkali Keltové, víme od řeckých autorů - ti totiž důsledně nazývali národy jejich vlastním jazykem. A tak řeč tí ; autoři popisovali jakýsi národ Keltoi, který má svou domovinu kdesi severně od Alp. Římané si, na rozdíl od Řeků, pojmenovali Kelty po svém, říkali jim Galové. Protože zanechali mnoho písemných památek, vžilo se toto pojmenování Keltů dosti pevně - území dnešní Francie, dobyté Caesarem, dostalo název Galie a např. Portugalsko odvozuje svůj název od skutečnosti, že Keltové na jejich území měli důležité přístavy. Podle archeologických nálezů však Keltové se svojí typickou kulturou existovali už dříve. Jejich původ musíme hledat na samém počátku doby železné a zřejmě ještě dříve. Keltové jako národ odnikud nepřišli. To můžeme tvrdit na základě dosti spolehl ivých archeologických výzkumů. Keltský národ a jeho charakteristická kultura vznikl na poměrně přesně ohraničeném území střední Evropy. Tato oblast je vymezena na jihu Alpami, západě Rýnem, na severu Labem a na východě Karpaty. Zde, v samém středu Evropy, se někdy na počátku prvního tisíciletí před Kristem možná narodil první Kelt. Přesné ohraničení, od kdy tu byli Keltové však nalézt nelze. Keltské etnikum se nějakou dobu formovalo a vyvíjelo. Lidé, kteří dali vzniknout Keltskému národu, patřili do několika bezejmenných skupin, jež jsou známy jen archeologům pod víceméně pracovními názvy: Mohylové kultury, Lid zvoncových pohárů, Kultura popelnicových polí, Bylan sk&aacut e; kultura, Knovízská kultura a další. S výjimkou lidu Zvoncových pohárů, jehož předkové pocházeli z jihu Španělska a severoafrického pobřeží, jsou předkové Keltů indoevropského původu. Od 8. do 4. století př. n. l., trvalo tzv. Halštatské období, spadající do starší doby železné. V té době jsou již Keltové jasně definovaní tzv. Halštatskou kulturou, která se vyznačovala pohřbíváním svých zemřelých do mohyl. Jejich hradiště a osady nacházejí archeologové u nás především na území jižních a západních Čech. V 16. stol. před Kristem vzniklo také naše neznámější Keltské hradiště v Čechách a bylo dru hým největším keltským městem ve střední Evropě. Ve 4. stol. př. n. l. se daly Keltské kmeny do pohybu. Vlivem četných kontaktů s okolním světem se změnila i kultura a o této době hovoříme jako o Laténském období (400 - 0 př.n.l.). V tomto období došlo k největšímu rozkvětu Keltské civilizace. Na přelomu letopočtu se Keltové dostávají do kleští dvou mocných sousedů - bojovných Keltogermánů a rozpínající se Římské říše. Rozdělené a nejednotné malé

Keltské kmeny prohrávají jednu bitvu za druhou a podléhají svým soupeřům. V naší zemi vítězí Keltogermánské kmeny, v jižní a západní Evropě probíhá vítězné tažení Římanů. Tuto situaci zažil a zachytil ve svých verších Publius Cornelius Tacitus (asi 56 - 117 n. l.):

"Protože bojovali rozděleni,

byli všichni poraženi.

Kdyby byli jednotni,

zvítězit by byli schopni"

Nyní však k původu Keltů. Bylo to opravdu tak, jak nám říkají archeologové? Sami Keltové totiž ve svých legendách tvrdí, že jejich předkové přišli z jakési ostrovní říše, poté co jí zaplavilo moře. Někteří antičtí autoři (Ammianus Marcellinus a Eforos z Kýmé) se domnívali, že Keltové prý kdysi žili na ostrovech v Severním moři za ústím Rýna. Odtud je prý vyhnaly neustálé války a mohutné záplavy. Významný řecký historik ze 4. stol. př. n. l., Eforos z Kýmé, popisoval, že Keltové tvrdošíjně setrvávali ve své zemi, i když jich zahynulo mnohem v í ce při katastrofálních záplavách než ve válkách. Je dost možné, že tito autoři hovořili o dnešním Nizozemsku. Ale všechno může být ještě jinak. Eforos žil ve 4. stol. před Kristem a hovořil již o Keltech, nikoliv o jejich předcích. Mohl tedy popisovat události staré jen několik desítek či stovek let z doby, kdy Keltské etnikum v Evropě již bylo rozvinuto. Pověsti o velké potopě ostrovní říše i záhadné znalosti

jejich kněží (Druidů) by mohl být stopou, která nás přivádí k jiné velké legendě - k Atlantidě. Mohli předkové Keltů pocházet z Atlantidy? Mohly ohromující znalosti Druidů pocházet od legendárních atlantských kněží? Víme, že Keltové uctívali ohromné megalitické stavby - Menhiry, Dolomeny, a Kromlechy. Nebyli zřejmě jejich tvůrci, tyto stavby zde byly mnohem dříve než se zformoval Keltský národ. Ale Keltové osídlili přesně stejné oblasti s výskytem těchto megalitických památek a jejich kněží je pravidelně navštěvovali. Znali jejich funkci? Věděli, kdo a proč je postavil? Jakou technologií, antigravitační ? Vět&s caron;ina megalitických památek pochází z konce mladší doby kamenné a otázku kdo a proč je postavil, dosud nikdo uspokojivě nezodpověděl. Megalitické památky jsou dávány do souvislosti s bájnými Atlanťany.

Je to jen spekulace, samotná existence Atlantidy (ať už byla kdekoliv) dosud potvrzena nebyla. Mohla by však vysvětlit řadu otazníků a mimo jiné i tajemný původ Keltů. Nic to však nemění na skutečnosti, že Keltové, tak jak je známe, vznikli ve střední Evropě a mimo jiné také v naší zemi. Na rozdíl od ostatních národů zde byli skutečně doma, nebyli to žádní přistěhovalci. Založili zde kulturu, která zanechala nesmazatelné stopy v našich i evropských dějinách. Keltský kmen Bójů dal naší zemi první název - Bohemia, pocházející z latinského Boiohaemum (země Bójů). Keltové byli národem, který zde jak o první zúrodnil půdu a založil pole, stavěl první města, cesty a razil první mince. V následujících stoletích osídlil - a svým způsobem sjednotil - téměř celou Evropu od Portugalska po malou Asii, od Britských ostrovů až po Itálii. V jisté době se tedy v Evropě hovořilo téměř stejným jazykem, vyznávalo stejné náboženství a dodržovaly stejné zákony. Jen vládu měli Keltové "Decentralizovanou", neboť žili v kmenovém společenství rodinných klanů a malých království - nikdy nepodlehli touze po vytvoření mocné říše, tak jako jejich současníci a soupeři Římané. Snad tolik ctili svobodu a nesvázanost, odpovídalo to zřejmě i jejich povaze.